Kurz Švábi na střechách

Nejsou švábi jako švábi a ty nejhezčí jsme si vytvořili společně na kurzu.

Původně jsem neměla v úmyslu vůbec švabí kurz učit. Ač vypadají jednoduše, jejich výroba byla příliš komplikovaná a vyžaduje si jemnou práci. Jenže, holky je viděly vystavené na internetu i na živo a začaly mě přemlouvat. Abyste věděli, není zas tak těžké mě přemluvit =)

Pro začátek, švábi nakonec nejsou tak komplikovaní. Zásluhu na tom mají právě dámy, které mě přiměly vypsat kurz. Čímž chci říct, že nebýt jich, švábi by nikdy nebyli tak vymazlení jako dnes. Předcházela tomu řada pokusů
a experimentů.

Sice nejsou fotky, zato mám nové tetování a účastnice zažily tropické teplo i déšť.

Konec prázdnin a léto se ještě hlásilo o slovo. Jak se blížil kurz, tak teploty stoupaly a překračovaly tropickou třicítku.

Mám ráda vedro, když se můžu vyplácnout na koupáku, ale co se týče kurzu, tak mě naplňovaly obavy. Kačka zajišťuje úchvatné prostory pro tvoření, jedna stěna místnosti je celá prosklená, a tak je dobré světlo na tvoření. Avšak Kačka mě varovala, že nejede klimatizace.  Nee, nedala jsem si říct, prohlídla jsem si dlouhodobou předpověď a počasí z minulých let. Musí být pod mrakem, maximálně 27 stupňů. A tak jsem se modlila, ale asi málo.

Klima, které nás čekalo na kurzu jsem si stihla vyzkoušet ve svém pokoji, přes den jsem víceméně spala a připravovala se na kurz v noci. To se mi povedlo i noc před konáním kurzu, že jsem šla spát o půl 4, kdy už bylo konečně trochu fajn 😀 Ale musela jsem vstát o půl 7 a to už zas tak fajn nebylo.

Bylo mi jasné, že se nebude dát v tom teple vydržet a tak jsem na kurz přivezla tři velké láhve namražené vody. To nemělo na teplotu v místnosti žádný efekt, mnohem větší úspěch měl rozprašovač 😀 Ráno mě Kačka vyzvedla a šly jsme nachystat stoly, už u toho jsme se zapotily, v místnosti bylo krásných 28 stupňů. Postupně se přihrnuly všichni účastníci, hrozně dobrá parta jako vždy. A začaly jsme. Než zabralo kafe, tak jsem trochu koktala. Taky vůbec nevím jestli se mám představovat nebo ne, ono je to jedno, stejně ze mě vždycky mají čurinu :D. Pustily jsme se do práce a musím říct, že si všichni připravily krásné barevné kombinace a blendy. Teplota v místnosti se zvyšovala a abych zajistila pohodlí, šla jsem všechny obejít s rozprašovačem vody. Připadala jsem si napůl jako blázen, ale ruční osvěžovač si našel oblibu, ti které jsem zapomněla pošplíchat se hned hlásili.

Postupně jsme stavěly střechy, pak šváby. Za takových podmínek šlo o hrdinský čin, hmota byla měkká a tak jsme líčovali stále dokola. Přesto vyrobily holky krásné věci. Různobarevné šváby i střechy. Pamatuji vesničku ve vojenské zelené, dekadentní černo-červenou, sladce modro-růžovou, pidi domečky, dokonce i vybackfillingované stříšky.

Stala se nám nehoda, už vím jak situaci předcházet, švábi v takovém počtu potřebují v troubě ohrádku. Jinak utíkají a skáčou dolů z kachličky, když jich je tam moc. A to se nám stalo, jedni krásní zeleno-modří švábi spáchali sebevraždu, sklouzli z kachličky na topné těleso. Moc mě to mrzelo a tak jsem za ně nabídla alespoň šedozelené. Do příště jsem poučená. A pak jsem se ještě při vypalování několikrát opřela o troubu, takže jsem si i já odnesla něco z kurzu na památku, tetování výpalem.

A těch buchet co holky donesly, ani jsem nedojedla oběd, jak jsem se pořád něčím cpala. Jsou prostě úžasný a já si to užila i přes všechny ty pekelný překážky. Ale příště buď zprovozníme klimatizace nebo bude kurz v jiném ročním období :D

Kurzy v Liberci vždy propojuji s návštěvou rodiny v Turnově. A tak výlet do severních Čech je srdeční záležitost. Strávila jsem krásnou sobotu s malým bráškou a druhý den se pro mě stavila Janča s Míšou a vyrazili jsme do Liberce.

Na místě už byli skoro všichni, Míša Pecková zářila a její malý Kubík spokojeně pokukoval po všech těch tetách kolem.

Začali jsme dezertem 😀 Janča mi upekla k narozeninám dort a úplně mě tím dostala, protože jsem je měla před 14 dny a neočekávala jsem žádné dárky ani gratulace. Tak jsem sfoukla svíčku a hned jsme si ráno mlsly a pak se pustily do tvoření. Všechno ubíhalo příjemně a svižně.

Holky vytvářely krásné barevné kombinace a Zuzka měla výborný tip, jak usnadnit pečení střech. Ivča mě zase pobavila jejím odlehčeným strojkem a rychlozpracováním hmoty. Žádné zbytečné chytání hmoty pod strojkem a opětovné vkládání, prostě hmota jezdí dokola sem a tam a Ivča ji v průběhu překládá :D

Ještě bych chtěla dodat, že jsme měli příjemné chladné a deštivé počasí. Normálně to nemusím, ale po předchozích vedrech to byla příjemná změna. A Kubík byl hodné miminko, už se hodně zajímal, co se děje kolem a chtěl pořád vidět. Domluvili jsme se, že budu mít výklad, když se krmí. Občas nám zaplakal, ale zjevně je zainteresovaný do polymerové hmoty už v tomto věku, takže jej utišily pohádky z fimování. Například ta jak dvě barvy blendovaly nebo o proužcích a puntících.

Všechno uteklo až moc rychle, a tak jsme začaly uklízet. Od Míši Karáskové jsem dostala krásnou žirafí lžičku, kterou teď s oblibou používám na cukr do čaje. Od Míši Peckové zase úžasné vločkové náušnice, které mohou být dlouhé i bodovky.

Také jsem dostala záplavu malých přebytečných stříšek, pro které mám už nápad na zpracování.

Jsem ráda, že jsem potkala všechny ty známé tváře, tak jak se u Míši setkáváme a ještě raději, že dojely i ty, které jsem delší dobu neviděla jako Zuzka nebo Oli. Těším se na další příjemné a taky skoro rodinné setkání v Liberci.

PS: Velký dík Janči nejen za dort ale i za odvoz až domů =)

Zrovna jsem se vrátila z dovolené v Mexiku. Bylo to jako skok do studené vody. Z tepla do zimy, jiný čas a taky mě čekal za týden kurz švábů v pražské PPS. Těšila jsem se a zároveň byla nervózní. Nemohla jsem se srovnat s časovým posunem a taky přišly jisté cestovatelské potíže. Všechno jsem si na kurz nachystala, předpekla formy, zopakovala postup, připravila pomůcky.
Ráno jsem si přivstala, půlku potřebných pomůcek zapomněla doma a málem nestihla vlak 😀
Kurz byl plný, začali jsme svižně a v tom duchu se nesl celý workshop. Přišly známé tváře, bylo to příjemné setkání. Ivanka mě zachránila, půjčila mi podložku, kleště a na závěr mi věnovala i svačinu. Skončili jsme téměř včas, což je neuvěřitelné v takovém velkém počtu. A výrobky byly překrásné, z barevných kombinací přecházel zrak, střechy byly sestavené v malebné vesničky, švábi už jen čekali na dokončení závěsu a puntíky. Byla jsem moc pyšná na tuto skupinu, všichni ponoření do práce, chvílemi bylo slyšet jen tikání trouby. Vypalování výrobků šlo jako po másle, protože přicházely šperky včas. Postupně jsem obcházela jednotlivé stoly a účastníky, nebylo co vytknout. A už jsem to jednou psala, ale ty barvy byly zase úchvatné, až mě to samotnou nakoplo a řikala jsem si, jestli ještě večer nebudu tvořit.

Zhřešila jsem, protože ani z tohoto kurzu nemám žádné fotky a je to hrozná škoda, protože výrobky byly skvostné a společnost ještě lepší. Jako první chci pochválit Mirku, ona je fakt dobrý základ každého kurzu, kde je ona, nikdy není nuda. Navíc se svoji čokoládovo-karamelovou kombinací skládala opravdu pidistřechy a vyrobila lahodný pár švábů.
Jinak jsem šla na kurz celkem nervózní. Bylo plno, a taky se dostavily celebrity jako Petra Nemravová a Eva Hašková. S pobavením říkáme, že nejhorší je, když vám přijdou na kurz lektoři. Ale není tomu tak, bylo to super, obě mám moc ráda a mám radost, že si to užily. Evča tvořila tradičně ve svých barvách a její střešní brož je obrovská skoro jako Česká republika. Nemravka si zase zvolila dosti bláznivé barevné kombinace, které nakonec byly šťavnaté a živé, že bych je na sebe klidně hned oblékla. Obě dvě embosácky podváděly, ale já jim to odpouštím 😀 Zbytek účastníků, byl stejně šikovný jako již jmenované. Krásné barevné kombinace, některé střechy ze začátku trochu křivé, ale s každou další to bylo lepší a přesnější. Hlavně tu byly samé milé tváře, moc ráda jsem se potkala s Jájou a hezky jsme si popovídaly. Pak tu byli tací, které jsem možná viděla i poprvé, ale bylo nám fajn, jako kdybychom se znaly roky. K tomu kurzovna byla parádně vybavená, je to příjemné místo a já se těším, až se tam zase objevím.
Po kurzu se ještě objevily další výrobky účastníků na internetu, moc velkou radost mám za Marťu, která na kurzu ladila rovnost švábů a střech. Později mi posílala fotky, jak ještě pracuje na dalších doma a ti už byli vyladění k dokonalosti.

Někdy se to tak dobře sejde. V sobotu 5. 12 byl Mikuláš a tak jsem si naplánovala cestu do Turnova, k rodičům a za mladším bráchou. Zároveň jsem tu měla dvě přihlášené na kurz Švábů, které na kurz nakonec nemohly přijít a s lítostí mi psaly, že se omlouvají. K tomu má moje mamka v Turnově malý krámek, kde dělá opravy oděvů. Je tam super světlo, velký stůl. No prostě se to nabízelo. Tak jsem obě dvě dámy oslovila a domluvily jsme se, že si uděláme náhradní termín. Den předtím jsme s rodinou uklízeli šicí dílnuu, s bráchou jsme třídily špulky nití podle barev (pořádná pastva pro oči). A druhý den jsme si na tomto místě příjemně zafimovaly. Několikrát jsme se zapovídaly na různá témata, ale tentokrát to vedlo téma psí. Uběhlo to neskutečně rychle, byla to fajn neděle. Navíc prostory posloužily dobře, takže je možná ještě někdy takto využiji.

Některé účastnice na švábech pořádně zapracovaly a tady se můžete podívat na jejich výrobky a inovace.