Horký a slunečný zářijový den, báječná pořadatelka, ospalé auto, soutěž o to, komu se to víc nepovede, pštroska a dědovy trenky, papouščí barvy, surrealistické pojetí bez drog (kafe se nepočítá), neskutečně poslušné trouby, kvalitně rozdistribuované bubliny i borůvky, přetahujeme jen o tři hodiny, nejtěžší je upevnit kuličku na šťopku a neudělat z ní žampión, někteří chodí na kurz jen proto, aby se tu na tajňačku scházeli
Asi tušíte, že podle hesel výše bylo celou dobu veselo. A to jsem si ani nevybavila všechno.
Venku bylo nádherně, že by jen blázen zůstal celý den zavřený v místnosti a motal kličkou. To my asi jsme. Začali jsme barevnými blendy a vzorem noční oblohy. Někdo dělal jemné míhání a někdo konfety. Já jsem velela pokyny o nastavení strojku, na střední nastavení, na třetí zoubek a tak dále, dokud jsme z toho neměly pořádnej maglajz. Účastnice okukovali další kroky a některé se muchlovaly v zadních řadách 😀
Postupně přicházeli prvni krize a zoufání. Největší zoufači se předháněli v tom, kdo to z nich bude mít hnusnější. Tihle experti měli nakonec jedny z nej výrobků 😀
Na druhou stranu není se co divit, troše nejistoty podlehne každý. Práce s průhledkou se projeví, vždy až po vypálení. Naštěstí nebyl nikdo, kdo by měl výrobek jen „zajímavý“. A všichni víme, co to „zajímavý“ znamená :D
Vyzkoušeli jsme si další vzory, např. pštrosku. Tento geniální název vymyslela Martina, které v jedné variantě připomínal pštrosí kůži. Připodobňování tímto neskončilo, měly jsme tu i uzeného lososa. A nejodvážnější ozdobily šperk vzorem z dědových trenek.
Bavily jsme se náramně, průhledka nám zajistila různá překvapení, plno barev a vzorů po vypálení krásně vyniklo. Některé byly úplně papouškové. Občas se objevila i nějaká bublinka, s tím se prostě počítá. Nejdůležitější informací je, že to až tak nevadí, když jsou dobře rozdistribuované. Od vyřčení těchto slov se rozdistribuovávalo všechno co se dalo :D, borůvky v muffinech i stoly v místnosti, hlavně když byla příležitost tenhle jazykolam vyslovit.
Kurz byl delší než se plánovalo a není to tím, že by někdo zdržoval. Uznávám, že je náročný, přesto vás nehodlám ošidit o žádnou informaci. Taky to nikdo nevzdal, všichni odešli s hotovým přívěskem. Teda kromě Alči, která musela dříve domů za dětmi. Nejenže musela odejít dřív, ale taky ji provázela děsná rýma a ještě ji strojek sežral kus blendu a zlomila se ji lišta. To je dost smůly na jednoho člověka, přesto měla výrobek téměř hotový, barvy úžasně veselé, určitě si najde nějakou chvilku na dokončení.
Teplo bylo neskutečné a paní pořadatelka přiznala, že není asi už uplně voňavá 😀 A já myslela, že to jsem já. 😀 zase jsme se nasmály a pustily se do broušení. Někdo si ubrousil kousek vzoru, někdo kousek prstu, ale jinak jsme to zvládli ve zdraví.
Ještě nás čekalo trošku architektonické práce, sázení kuliček a žampionů. Byla radost odcházet s hotovými přívěsky. Každý byl jiný a pohromadě vypadaly úchvatně. Pro mě to bylo velká odměna, stejně jako výborná společnost, která se tu sešla!