Kurz Corree

Útržky a fotografie, jak probíhal polymerový kurz Corree na Moravě i v Čechách.

Corree je krásný, barevný a docela náročný kurz, ve kterém si účastníci vyhráli s kombinováním barev a texturováním. Vyzkoušeli si výrobu plochých a dutých korálků i kompletaci s drátem. Vzniklo plno půvabných barevných variant, které budou zdobit nejen v průběhu letních dnů. 

Byl to po delší době kurz, který jsem učila na živo. Po dlouhé sérii online výuky jsem se nemohla dočkat až budu učit zase offline. A taky jsem z toho měla trochu obavy, aby vše dopadlo dobře a účastnici byli spokojení.

Kurz se konal v červnu a zastihli nás pořádný vedra. Takže nám to slušně ztěžovalo práci s hmotou. Přesto si nikdo nenechal zkazit náladu a vládla příjemná atmosféra. To platí o všech kurzech, o kurzu v Praze, Liberci i Brně. Přesto každý byl trochu jiný a všechny mě nadchly.

Připravovala jsem se na kurz pečlivě, vyzkoušela barevné varianty a vytvořila různé vzorečky jak barev, tak použití textur. Nakoupila jsem komponenty ve všech běžně dostupných galvanizacích a taky broušené ohňovky s listrem v různých odstínech, aby měli lidé na výběr (a taky, abych se v tom mohla přehrabovat :D). A na závěr malé dárečky pro účastníky, tady tyto vyšinuté zmutované včely, které mohou sloužit jako vtipná pomůcka na polymer nebo špendlík do nástěnky.

Další dny mi zabralo focení a sepisování návodu. Nakonec je dlouhý 13 stránek, ale beru to, že už to k mým kurzům prostě patří a těší mě ho vytvářet.

Pak už jenom čekat, kolik lidí se přihlásí. Byla jsem nadšená, kurzy byly plné rychle. Nepříjemné překvapení přišlo, když se začali lidé zase postupně odhlašovat. Doteď jsem nepřišla na to, čím to bylo. Někteří se omluvili z důvodu nemoci, ale byli tu i tací, co se vůbec neozvali. Možná je vytáhlo ven léto a sluníčko, protože nás zrovna čekaly pekelně horké dny.

Největší pokles účastníků jsem zaznamenala v Praze. Nakonec se nás sešlo 7 i se mnou. Chvilku se zvažovalo i zrušení kurzu, ale všichni jsme se už těšily. Na to, co nám chybělo do nájmu jsme se společně složily.

Před kurzem proběhla ještě velká operace s troubou. Svoji jsem měla odvezenou pryč, a tak mě opět zachránila Petra Kejlová. Není to totiž poprvé, co jsem si od ní něco půjčovala a prý má doma i další spotřebiče 😀 tak uvidím, co se mi ještě bude hodit. Každopádně nakonec trouby v DDM na Andělu šlapaly jako hodinky, tak ji nebylo ani potřeba.

V prostorách keramické dílny byl příjemný chládek, narozdíl od výhně venku. A taky nezvykle ticho. Tak pilnou skupinku jsem nečekala. Pracovaly tak pilně, že když jsem se ptala na oběd, tak jsem měla pocit, že je vyrušuji. Ale jejich píle se vyplatila, šperky si dokončily včas a vše se rozpustilo před pátou večer.

Je pravda, že některé pražandy měli zájem o jiný termín, konkrétně ten, který jsem učila v Libereci. Např. Mirka Filipová se mě pokoušela uplatit dortem, což já bych se v jiném termínu klidně nechala.

Ale Liberec byl domluvený už s Míšou Peckovou dávno předem a hodně jsem se těšila, vždycky se tam sejde skvělá parta. Navíc jsem ten výlet propojila s návštěvou rodiny a ještě den předtím oslavila deváté narozeniny svého brášky. Velká škoda, že to vyšlo zrovna na sobotu, protože u Míši učila taky Ivanka Brožová a její věci jsou překrásné a sama je strašně fajn, tak jsem ostatním trochu záviděla.

Pak se mi dostalo krásného dárku od Míši, která mi věnovala jeden pár téměř hotových náušnic, které vyrobila u Ivanky. Mám to ale štěstí =)

Tento workshop se spíše podobal gurmánskému setkání. Janča dovezla svůj legendární quiche, holky zas ovoce a buchty a Ivka dokonce i dort. Takže mezi přejídáním se a vykecáváním jsme se pokoušeli i tvořit. Celé jsme to v půlce ještě zabrzdily, když jsme šli na oběd (do irské restaurace Black horse, kde jsem si dala výtečnou melounovou polévku, aby se do mě ještě vešel kus dortu). Navíc opět bylo pěkné vedro. To nic není, protože jsme měli ještě společnost Kubíka, málého fešáka od Míši, která ho co dvě hodiny ještě stíhala kojit.

Časově jsme docela přetáhli, ale zase jsme si popovídali. A řekla bych, že z tohoto kurzu si holky vzaly nejvíc, protože později posílali své nové vlastní výrobky, jak uvidíte později. A z toho mám samozřejmě velkou radost.

Na kurz jsem jela úplně rozjařená, protože noc předtím jsem strávila ve společnosti lidí, které jsem delší dobu neviděla a bylo to super. Tak jsme s Kačkou ráno nachystaly stoly a očekávaly příchod účastníků. Zde se sešlo nejvíce lidí a taky ti nejukecanější 😀

Vznikaly úžasné barevné kombinace. Jak už to bývá, hodně lid dělalo oblíbenou kombinaci nebo si šli tzv. do trika, tedy vybíraly barvy, které mají zrovna na sobě. Monika byla otevřeně prohlásila, že si udělá kombinaci přesně k šatům, které má na sobě. Mirka zase, že si přesně koupí něco k tomu, co si na kurzu vyrobí (a po kurzu šla fakt nakupovat ještě do Vaňkovky). Mě naprosto oslovila kombinace téměř neonově růžové a šedé a Kačky blend v tyrkysové a modré v kombinaci se zlatou byl taky luxusní. Jinak jsme si hodně povídaly, já jsem každého obcházela a vykecávala se. Občas někdo nedával pozor, občas jsme smály jak potrhlý 😀 Jestli jsme předchozí kurz v Liberci přetáhli, tak pak nevím co tady v Brně. Z toho jsem vydedukovala, že délka kurzu se přímo odvíjí od ukecanosti jejich účastníků. Takže někteří už museli odjet dřív, jiný zůstali a dokončovali do pozdních hodin. Kačka organizátorka se vzpírala, že už nemůže, tak jsme to společnými silami dotáhly do konce. Byla jsem úplně hotová a nabitá současně, že jsem měla chuť tvořit, hned jak jsem dorazila domů. Nakonec jsem usla jak mimino.

Někteří si odnesli již hotové šperky, jiní dokončili až doma. Další se pustili do vlastních variant a propojili techniku se svými nápady. Vznikly tak nové osvěžující šperky.