Lidé procházeli kolem stolku se šperky. Zimu střídaly vřelé návštěvy, i chrt se přišel podívat. A u mě můžete platit třeba stravenkama.
Místo, kde to žije! Novinky, reportáže, inspirace, návody, poznámky a poznatky z dílny i ze života.
Lidé procházeli kolem stolku se šperky. Zimu střídaly vřelé návštěvy, i chrt se přišel podívat. A u mě můžete platit třeba stravenkama.
Začnu své vyprávění drobnými úspěchy.
Až neuvěřitelné bylo, že jsem na místo přišla včas a nic jsem nezapomněla, jak mám jindy ve zvyku.
Měla jsem přichystanou krásnou várku broží Vovcí útočných, plno barevných molekulárních náušnic
a karafiátů, pár slušných švábů a střešních broží (pozn. autora: ano, stále mluvím o špercích). Zadní stranu brožích Vovcí jsem ještě dokončovala toho dne, kdy se blešák na brněnské Flédě konal. A stihla jsem to s obvyklou panikou, ale stihla.
Na Flédě jsem si zabrala parádní stůl v průchodu, klasická chyba začátečníka. Říkala jsem si, že tam lidi kolem mě půjdou dvakrát a díky tomu mé výrobky nepřehlédnou. To, že je to neuzavřený průchod a budu mrznout, mi nedošlo. Hřála mě nervozita a nadšení. Lidi pokukovali, výrobky se jim líbili. Chválili, někdo si vzal i vizitku. Pak šli o stůl dál a nakoupili si plno jídla. Všichni odcházeli s dortem, muffinem, kafem nebo burkem v ruce. Vypadali spokojeně. Já už méně.
Nuzná umělecká řehole
Nakonec jsem zabodovala u jedné milé slečny, která si vybrala tu nejstřelenější Vovec. Tady proběhlo malé pochybení z mé strany, neměla jsem drobné na tisícovku zpátky, no a slečna ani její přítel menší neměli. S povděkem jsem přijala stravenku. Vzpomněla jsem si na svoji kamarádku Martinu, jak říká: „Nuzná umělecká řehole“.
Martina za mnou později přišla, její společnost mě potěšila. Nejenže mi donesla výbornou kávu a přišla mě nafotit a podpořit, ale taky dovedla svého chrtího pejska, který mě hřál mezitím, co se šla Martina podívat dokola. Navíc bázlivý chrt lákal lidi, aby přistoupili blíže.
Šla jsem se podívat po ostatních prodejcích. Bylo tu velké množství oblečení za pár kaček, plno jídla, nějaké knihy a různé jiné věci vlastní výroby. Potkala jsem známou, která prodávala věci ze šatníku a ta si posteskla, že je to dneska špatný. No alespoň na jejím místě bylo teplo.
Před koncem se objevili další kámoši, kteří mě přišli politovat a vyzvednout. Sbalila jsem kufřík a šla s nimi zapít dnešní šichtu. Byla to fajn neděle, nejlepší na tom všem nakonec byla ta setkání a návštěvy, které se za mnou přišly podívat. I tak, příště raději zvolím jinou akci.
Autorka webu, co má místo mozku fima kostku. Ujíždí si na polymerové hmotě, barevných vlasech a koťátkách.
Pokud jste tu poprvé, tak vám tento článek pomůže se na stránkách orientovat a najít, co potřebujete. zde.
Než mi napíšete, nejdříve se podívejte jestli odpověď nenajdete zde:
Mám radost, že máte radost.
Dana Fruitensse
Email: fruitensse.cat@gmail.com